Tetanus

Bakterie, které tetanus vyvolávají, se běžně vyskytují v půdě. Do rány se dostanou spolu s hlínou, úlomkem skla, třískou, při poranění o hřebík nebo při kousnutí zvířetem. V těle produkují toxin, který působí na nervové buňky. Výsledkem jsou křeče svalů. Zprvu mírné, nedovolující nemocnému doširoka otevřít ústa a zhoršující jeho mimiku. Postupně jsou postiženy svaly trupu, křeče postihují celé tělo, které bolestivě lukovitě prohnou. Jsou tak silné, že mohou způsobit zlomeniny obratlů. Nemocný je při vědomí a křeče pociťuje velice bolestivě. Nemoc může končit smrtí udušením či zástavou srdce. Inkubační doba je několik dní až týdnů, zpravidla 1 týden. Čím kratší je inkubační doba, tím horší je prognóza. Smrtnost rozvinutého onemocnění je kolem 50%.

Léčení

Podání protilátek proti tetanickému toxinu, chirurgické ošetření rány, antibiotika, myorelaxancia (léky uvolňující svalové napětí), u těžkých stavů intenzivní péče s podporou životně důležitých funkcí.

Prevence

Očkování. Desinfekce ran i drobných oděrek.

Očkování

U nás se provádí v kojeneckém věku vakcínou Hexacima (spolu s očkováním proti záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu B a žloutence B). Nejčastěji ve 2, pak 4 a 12 měsících. V 5 letech se imunita posiluje vakcínou Adacel (event. Boostrix, Infanrix), která zvyšuje imunitu proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Posledním očkováním proti tetanu u dětského lékaře je v 10 letech vakcínou Boostrix Polio (proti tetanu, záškrtu, černému kašli a obrně). Další přeočkování se doporučují po cca 15 letech, v případě úrazu i dříve. Osoby nad 60 let věku by měly být očkovány po 10 letech.

Párům, které plánují založit rodinu, a jejich rodinným příslušníkům doporučuji, aby si při očkování připlatili za kombinovanou vakcínu proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Nebudou pak svému dítěti možným zdrojem nákazy černým kašlem, která u dosud neočkovaných novorozenců může mít katastrofický průběh.

Černý kašel - Pertuse - Dávivý kašel

Bakteriální vysoce nakažlivé onemocnění, které je typické těžkými záchvaty kašle a dlouhým průběhem. Nebezpečné a život ohrožující je hlavně pro ještě neočkované kojence. Onemocnět mohou i očkovaní jedinci, průběh nemoci však bývá mírnější.

Přenos onemocnění se děje kapénkovou infekcí. Za 1-3 týdny se objeví rýma, pokašlávání, někdy i zvýšená teplota a únava. V této době je nemocný nejvíc infekční pro své okolí a přitom onemocnění vlastně nelze odlišit od běžného nachlazení. Za další 1-2 týdny se přidá kašel v těžkých záchvatech a tato fáze může trvat 6-10 týdnů. V následujícím několikatýdenním až několikaměsíčním období trvá zvýšená pohotovost ke kašli.

Léčba

Antibiotika po dobu 2 týdnů. Zabrání dalšímu šíření nemoci. Než se ale obnoví zdevastovaný epitel dýchacích cest, trvá ještě několik týdnů, nežli nemocný přestane kašlat.

Prevence

Očkování.

Očkování

U nás se provádí v kojeneckém věku vakcínou Hexacima (spolu s očkováním proti tetanu, záškrtu, obrně, hemofilu B a žloutence B). Nejčastěji ve 2, pak 4 a 12 měsících. V 5 letech se imunita posiluje vakcínou Adacel (event. Boostrix, Infanrix), která zvyšuje imunitu proti černému kašli, tetanu a záškrtu. Posledním očkováním proti černému kašli je v 10 letech vakcínou Boostrix Polio (proti tetanu, záškrtu, černému kašli a obrně).

Párům, které plánují založit rodinu, a jejich rodným příslušníkům doporučuji, aby si při očkování proti tetanu připlatili za kombinovanou vakcínu proti tetanu, záškrtu a černému kašli. Nebudou pak svému dítěti možným zdrojem nákazy černým kašlem, která u dosud neočkovaných novorozenců může mít katastrofický průběh.

Polio 

(poliomyelitis, přenosná dětská obrna, Heineova-Medinova nemoc)

Kruté následky tohoto onemocnění ukazují filmy Už zase skáču přes kaluže nebo Nádech pro lásku. Ten první popisuje chlapce, u kterého po proběhlém onemocnění přenosnou obrnou došlo k ochrnutí dolních končetin. A druhý pak skutečný příběh Robina Cavendishe, mladého muže, který následkem polia zůstal doživotně odkázán na umělou plicní ventilaci a pomoc druhé osoby.

Tato choroba je naštěstí z Evropy vymýcena díky očkování. Riziko jejího zavlečení, zejména v době velké migrace, však zůstává. Stále se vyskytuje v Afgánistánu, Pákistánu, Nigérii, méně i v Izraeli, Etiopii, Keni, Pobřeží slonoviny, Libérii, Nigeru, Somálii, Ugandě,...

Původcem onemocnění je virus, který se do těla dostane kontaminovanou vodou nebo potravou. Po inkubační době 1 - 2 týdny (výjimečně 1 měsíc) se onemocnění projeví příznaky podobnými chřipce. U většiny nakažených dojde k plnému uzdravení. Někdy ale choroba pokračuje do zánětu mozkových blan a zánětu míchy a způsobí doživotní invaliditu obrnou končetin, svalů trupu ev. i svalů dýchacích. Výjimečně onemocnění končí smrtí.

Léčba

Pouze podpůrná - v akutní fázi klid, tekutiny. V případě rozvoje obrny pak rehabilitace. Dokud se nepodaří onemocnění vymýtit celosvětově, je jedinou ochranou prevence - očkování.

Očkování

U nás se provádí v kojeneckém věku vakcínou Hexacima (spolu s očkováním proti tetanu, záškrtu, černému kašli, hemofilu B a žloutence B). Nejčastěji ve 2, pak 4 a 12 měsících. Přeočkování je v 10 letech vakcínou Boostrix Polio (proti tetanu, záškrtu, černému kašli a obrně).